Výroba skla– křemičitý písek slouží jako základní surovina pro výrobu skla. Díky tomu také vznikaly sklárny převážně tam, kde se jej vyskytovalo nejvíc, tedy v okolí horských řek, anebo poblíž nalezišť kopaného písku. Podstatné je vždy jeho chemické složení, přičemž musí převažovat oxid křemičitý a křemičitany, případně oxidy železa.
Slévárenské formy – ve slévárnách pro výrobu kovových nebo plastových odlitků se běžně využívá velmi jemné pískové frakce pro tvorbu odlévacích forem. Materiál se vysype do vnější formy, vnitřek se opatří jádrem a pískové médium se pak zhutní tlakovým vzduchem. Je to jeden z velmi častých způsobů využití křemičitého pískového média o jemné frakci, která se používá i do bazénové filtrace.
Pískování travnatých ploch– tam, kde je trávník příliš drnovatý a hutný, je vhodné jeho prokypření a provzdušnění. To se provádí směsí zeminy s pískem o zrnitosti zhruba 0,4 – 1,3 mm. Majitelé zahradních bazénů tak mohou staré použité médium z bazénové filtrace efektivně zužitkovat právě tímto způsobem.
Dětská pískoviště– největším problémem dětských pískovišť bývá zanesení písku nečistotami z ovzduší a z okolního prostředí. Časem se v něm usazuje pyl, prach, zbytky trav, listí a zeminy, ale také ptačí trus. Vzniká pak biologické médium vhodné pro rozmnožování různých patogenů a jistě uznáte, že to není zrovna ideální prostředí pro dětské hry. Písek by se měl měnit častěji, povrchová vrstva alespoň jednou za dva roky, a k tomu se hodí buď nové anebo použité filtrační médium do bazénové filtrace.