Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vlastně lidé, kteří se dříve snažili uživit řemeslnou truhlářskou prací, vyráběli nábytek skutečně pohledný, malovaný, s různými záhyby zakřiveními, s vitrínkami, poličkami, zásuvkami a vším, s čím se moderní nábytkářská výroba rozchází? Tehdejší truhláři mohli přece klidně zhotovit příborník nebo komodu jednoduchou, sbitou z hoblovaných prken masivními hřeby, a nábytek by byl k dispozici již za několik hodin. Proč se vlastně truhlářští mistři zabývali tolika složitými procedurami?
Nábytek vás musí bavit
Na tyto otázky existuje jediná spolehlivá odpověď – nábytek se musel líbit a musel každého oslovit. Mít pak komodu, truhlu, stůl nebo kuchyňskou skříň s příborníkem znamenalo s těmito výrobky žít, souznít, mít k nim osobitý vztah, vážit si jich, starat se o ně a považovat je za součást svého života a životního stylu.
A právě zde máte i odpověď na otázku, proč lidé měli třeba po celý život jedno nábytkové vybavení domácnosti. Dnes si lidé vybaví například kuchyň a po deseti, patnácti letech je omrzí a rozhodnou se pořídit vše nové, v novém duchu. Staré kuchyňské linky se zbaví poměrně snadno, protože pro ně neznamená nic tak důležitého a zásadního.
Dnes se do módy vrací právě selský, venkovský styl, podepřený vhodným selským nábytkem a bytovými doplňky. Některé výrobky mohou být originální, jiné vytvořené v podobě repliky na základě dobových materiálů, které se do současné doby dochovaly.
A kam se vlastně takový styl hodí? Pravděpodobně ne do paneláku, kde chcete splynout s moderním řešením kuchyňské linky, s vestavěnou skříní s laminátovými posuvnými dveřmi a moderní sedací soupravou či sedacím vakem. Oceníte jej spíše na chalupě, ve venkovském objektu, v horské dřevěnici s krásným výhledem do údolí. Bydlení v horské chaloupce se starou komodou, příborníkem a masivním kuchyňským a psacím stolem je něco úplně jiného, než život v sice moderním, ale chaotickém a chladném městě.
